Spolupracujeme:

  • w-facebook
  • c-youtube

Watch adoptable animals on YouTube

Pedro

Drážní domek vydal své tajemství a tím jsme my, desperádi. Tedy, čekalo se, že budeme takoví desperádi, divocí, nespoutaní... Svůj dosavadní život jsme trávili buď v klecích, či v malých temných místnůskách fujky stavu. Po převozu do Kočičího domu jsme tak nějak nemohli věřit svým očím, najednou teplo, světlo, pohyb. Bylo toho na nás moc, a tak jsme se dohodli, že se nebudeme s nikým tady bavit, nebudeme jíst, pít a jen budeme tiše naštvaně poulit bulvy ze zákrytů svých nových pelíšků (no, je fakt, že kvalitou bejváku si tedy tety u nás šplhly, o tom žádná).

Jako plán dobrej, ale úplně nám nevyšel. Nastoupily tety s krmením stříkačkama, jak kdybychom byli mrňata, a hlavně pořád na nás něco mluví, hladí nás, občas lípnou i pusu. Těžko se tomuhle brutálnímu nátlaku odolává.

Co na to říct? No, první vyměkla Frída, ta už totálně přeběhla na mazlící stranu, José je stále lehce paralyzovaný, ale povoluje, já, Pedro, s Cassandrou spolu soukromničíme, ale už začínáme postupně prozkoumávat a vyhodnocovat příjemnosti spojené s hlazením a drbáním, a Gonzalo, samozvaný vládce desperádů, ač má nasazený nejdrsnější výraz severní polokoule, už teď ví, že tuhle pózu taky dlouho neudrží. :-D

Adoptován dne 27.03.2019

Nové bydliště: Berlin