Cassandra

​

Drážní domek vydal své tajemství a tím jsme my, desperádi. Tedy, čekalo se, že budeme takoví desperádi, divocí, nespoutaní... Svůj dosavadní život jsme trávili buď v klecích, či v malých temných místnůskách fujky stavu. Po převozu do Kočičího domu jsme tak nějak nemohli věřit svým očím, najednou teplo, světlo, pohyb. Bylo toho na nás moc, a tak jsme se dohodli, že se nebudeme s nikým tady bavit, nebudeme jíst, pít a jen budeme tiše naštvaně poulit bulvy ze zákrytů svých nových pelíšků (no, je fakt, že kvalitou bejváku si tedy tety u nás šplhly, o tom žádná).

Jako plán dobrej, ale úplně nám nevyšel. Nastoupily tety s krmením stříkačkama, jak kdybychom byli mrňata, a hlavně pořád na nás něco mluví, hladí nás, občas lípnou i pusu. Těžko se tomuhle brutálnímu nátlaku odolává. No a já, Cassandra, jsem tomu nátlaku už podlehla. :))

​

​

​

Pohlaví:               Kočka

​

Kastrace:             ano

​

Odčervení:          ano

​

Očkování:           ano

​

Datum příjmu:    21.11.2018

​